Hippokratés: „Potraviny budiž vašimi léky!“ (Meduňka 1/2013 a 2/2013)

04.03.2013 23:45

   MUDr. Ludmila Eleková

 

<<< Predchádzajúca časť seriálu       Obsah seriálu       Nasledujúca časť seriálu >>>

 

fotografia - MUDr. Ludmila Eleková       Poté, co jsme si ukázali, jak funguje a nefunguje konvenční medicína, probereme způsoby, jak pečovat o své zdraví na všech úrovních, tělesné, emocionální i duchovní, někdy navzdory vašemu lékaři. Navzdory právě proto, že většinu dále uvedených informací váš lékař buď vůbec nezná nebo o nich má jen útržkovité, nepřesné a zkreslené informace. Proto vám není schopen vůbec poradit nebo vám dá nesmyslnou, potenciálně škodlivou radu.

       Začneme od základů - jídlem. Je třeba vědět, že o správném stravování běžný lékař neví prakticky nic. Důvod je jednoduchý: na lékařských fakultách se zdravá výživa nevyučuje. Jistěže se medici dozvědí něco o základních složkách potravy, tj. o bílkovinách, cukrech, tucích, vitamínech a minerálech, ale současně se dozví spoustu bludů a nedozví se mnoho důležitého. Stačí se podívat, jak lékaři vypadají, kolik z nich má nadváhu, nedodržuje elementární zásady zdravé stravy, kolik z nich trpí nemocemi, které se u svých pacientů pokoušejí léčit. Mnoho lékařů na správnou stravu prostě kašle mimo jiné i proto, že součástí lékařova výcviku nebo spíš zasvěcení do bratrstva je nabytí přesvědčení, že pravidla fungování lidského těla platí pro obyčejné smrtelníky, rozuměj pacienty, ale lékaři jsou nad to jaksi povzneseni. Projevuje se to i v tak zásadní věci, jako je uspořádání pohotovostních služeb v nemocnici. V žádné jiné profesi, kde je potřeba soustředění, snížení rizika chyb a nese se významná odpovědnost (například piloti, řídící letového provozu apod.), není přípustné až 56 hodin práce v kuse bez pořádného odpočinku. 56 hodin beze spánku může lékař běžně zažít na chirurgii nebo gynekologii v nemocnici, je to trvání běžné pracovní doby plus služba od pátku ráno do pondělí odpoledne. Nechtěla bych být pacientem, který by se jim dostal do rukou v pondělí ráno. Není třeba mluvit o tom, že když je služba tak rušná, že se lékař nevyspí, pravděpodobně se ani pořádně nenají, bude živ o kávě, energetických nápojích, sendvičích a čokoládě z automatu.

       Uspořádání těchto služeb vychází z historického zvyku, kdy lékaři v nemocnici bydleli, často neměli rodinu a v podstatě bylo požadováno sebeobětování. Za socialismu to pokračovalo a od té doby je systém udržován především nízkými základními platy, které jsou i u zkušených lékařů pod úrovní průměrného platu. Když lékař vyjde ze školy a zažije nemocniční provoz, kde to tak dělají všichni, zdánlivě dobře přežívají a je jim dáváno najevo, že tak je to správné, naučí se ignorovat svoje potřeby. S tímto přístupem budou jen těžko dobře radit pacientům.

       Dalším důvodem, proč vám běžný lékař dá velmi často o výživě buď žádné nebo špatné rady, je způsob myšlení konvenční medicíny, který vede k zjednodušujícímu pohledu na komplexní problém výživy. Velmi dobře je způsob fungování medicíny a odpověď na otázku „Je-li toto pravda, proč mi to dosud nikdo neřekl?“ popsán v knize Čínská studie od Colina T. Campbella. Autor věnuje cca čtvrtinu knihy vysvětlení mechanismu fungování moderní vědy, medicíny, vzdělávání lékařů, vlivu farmaceutického a potravinářského průmyslu a jak se informace dostávají na veřejnost. Vřele doporučuji k přečtení.

       Ze způsobu myšlení konvenční medicíny a jejího sklonu ignorovat vše, co nebylo „vědecky“ prokázáno (např. tradiční moudrost jiné kultury nebo něco, co nebylo vůbec zkoumáno), vyplývají zcestná doporučení, která se neustálým opakováním staly zažitou „pravdou“. Bohužel nejde o maličkosti. Důvěřivé následování těchto zdánlivě vědeckých doporučení ve výživě napáchalo na lidech možná víc škod než nevědomé stravování.

       Podívejme se na tyto nejhorší a největší bludy:

  • Nízkotučná dieta pomůže snížit cholesterol.
  • Vejce a maso zvyšuje cholesterol, rostlinné oleje ho snižují.
  • Rostlinné tuky, i ztužené, jsou zdravější než nasycené živočišné.
  • Mléko a mléčné výrobky jsou nutným zdrojem vápníku.
  • Všechny potřebné živiny získáme z „vyvážené“ stravy.
  • Bez masa nebudeme mít dost bílkovin, vegetariánství je škodlivé, zejména pro děti.
  • Chronické nemoci (především rakovina, autoimunitní nemoci, záněty) jsou geneticky podmíněné a potrava nemá na jejich vliv a průběh žádný vliv.
  • Diabetici nesmí cukr a umělá sladidla jsou pro ně lepší.
  • Zhubneme, když snížíme počet kalorií, nejlépe pod úroveň našeho bazálního metabolismu.
  • Není potřeba se zajímat o zdravou stravu, když nechceme být superzdraví a dokonale štíhlí, stačí se stravovat „normálně“.

       Našlo by se pár dalších, ale tohle jsou ty hlavní. Opakuji: výše uvedená tvrzení jsou mylná.

       V Meduňce vycházejí pravidelně články o zdravé stravě, ale obvykle pojednávají o nějakém konkrétním způsobu výživy, já se chci zaměřit na obecná pravidla, které je třeba uplatňovat vždy, ať už si pak vyberete nějaký speciální způsob stravování. Jsou to pravidla, kterými je vhodné začít, pokud jste teprve na začátku zájmu o výživu.

       To, co jíme, je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících naše zdraví. Kdybychom všichni jedli to, co potřebujeme, a přestali bychom jíst to, co nám škodí, okamžitě by klesly výdaje na zdravotnictví o desítky procent. Možná by nebyla potřeba většina dosud poskytované péče. Jenže současně by došlo k tak obrovské ekonomické krizi, že by to znamenalo doslova zhroucení hospodářství. Stát vlastně nemá zájem na tom, aby jeho občané byli zdraví a jedli jen zdravé věci. Když si totiž představíte běžný supermarket, jen cca 10% plochy zabírají skutečné potraviny, věci k jídlu. Zbytek je chemický humus, který nikdo k životu nepotřebuje, má jediný pozitivní efekt: přináší zisk výrobci.

       Výživa v konvenční medicíně je nejméně doceňovaným faktorem zdraví a nemoci. Sama jsem se po absolvování medicíny stravovala příšerně a adekvátně tomu jsem se cítila. A moc dobře si pamatuji na změnu svého zdravotního stavu, energie a nálady po přechodu na zdravější způsob stravování. Změna byla tak rychlá a překvapivá, že odstartovala mé další studium, které pokračuje dosud. Četla jsem knihy oficiální i alternativní, dávala jsem si informace dohromady, sledovala jsem lidi, jak jedí, jak vypadají, jak se cítí a došla jsem k nevyhnutelnému závěru, že skutečně jsme to, co jíme.

       Speciální upozornění pro ty, kteří se o stravu moc nezajímají: Z hlediska zdraví neexistuje neutrální strava. Způsob, jakým se stravujeme, buď podporuje naše zdraví, nebo podporuje nemoc. Neexistuje nic mezi tím. Pokud se vědomě nezabýváte stravou, nemáte informace, pak se s jistotou stravujete tak, že vám to škodí. Není možné se tomuto tématu vyhnout. Buď se naučíte jíst tak, aby vám to prospívalo, nebo budete z nevědomosti jíst tak, že vám to škodí.

       Začneme od úplně základních věcí. Co vlastně můžeme považovat za jídlo?

       Vypadáme, cítíme se a myslíme podle toho, co jíme. Jídlo je palivo, základní pohonné a stavební látky našeho těla. Každý rozumí tomu, že dům bude vypadat a vydrží podle použitých materiálů, že auto pojede podle kvality benzínu a dalších kapalin a péče. Každý chovatel zvířete ví, že mu musí dát, co potřebuje, i rostlinám dáváme, co potřebují. Jen sobě dáváme k jídlu to, co by někdy ani zvíře nežralo a zalít tím rostliny, uvadly by. Do svého těla dáváme někdy věci horší, než by patřily do popelnice a pak se divíme, že naše tělo vypadá a páchne jako popelnice a brzy nám přestane sloužit.

       Velmi výmluvnou historku o kvalitě stravy uvádí autorka knihy „Proč Číňané nepočítají kalorie“. Popisuje, jak se vrátili z dovolené a v kuchyni se jim mezitím rozmnožili červi, pustili se do obilnin, rýže, semínek apod. Při uklízení kuchyně si všimla, že červi napadli jen potraviny, které byly v původním stavu, tj. průmyslově nezpracované. Doma měli i různé křupky, extrudované cereálie, sušenky s umělými tuky atd. (pozůstatek západního způsobu stravování) a přestože byly tyto potraviny v otevřených obalech, červi se jich ani nedotkli. Autorka píše, že v té chvíli si uvědomila, že červi jedli jen to, co bylo živé, co mělo „čchi“.

       Dostáváme se k prvnímu důležitému bodu:

 

Co je to vlastně jídlo?

       Jídlo lze definovat takto: není to vše, co jíme, je to jen to, co je k jídlu. Zmatené?

       Tak jinak. Když se budete rozhodovat, co si koupit k jídlu, přemýšlíte o tom, jestli je to ve stavu, jak se to nachází v přírodě, nebo je to člověkem pozměněno? Zajímáte se o to, jestli je to živé nebo mrtvé? Živé potraviny se kazí a hnijí, mrtvé vydrží neomezeně dlouho.

       První pravidlo: jezte jídlo. Dr. Mark Hyman trefně napsal, že neexistuje nic jako „junk food“. Tento anglický termín označuje nekvalitní, zpracované jídlo. Dr. Hyman říká, že je jen „junk“ (odpad, smetí) a „food“ (jídlo). Má naprostou pravdu.

       Jídlo lze definovat jako substance přírodního původu, v nezměněném stavu (s výjimkou možné tepelné úpravy před konzumací), které jsou zdrojem energie a živin pro naše tělo.
Jídlo není nic, co je změněno průmyslovým zpracováním, co je umělé, mrtvé, denaturované a chemicky ošetřené. Jídlo musí být živé. Co nejčerstvější je nejlepší. Jídlo se kazí – to je dobré kritérium. Co nechutná červům, bakteriím ani plísním, nemělo by chutnat ani nám.

       Důsledky konzumace nepřirozené stravy jsou dalekosáhlejší, než si většina lidí myslí. Špatným stravováním poškozujete nejen sebe, ale i své děti a vnoučata, pokud se tak stravujete od mládí. Pokusy na kočkách ukázaly, že nekvalitní strava poškodila zdraví koček až do tří generací. Teprve v třetí generaci, která byla živena správně, se začalo projevovat zlepšení. Každý hamburger, sladkost, umělé tuky, apod. mají dopad na zdraví i vašich dosud nenarozených dětí a vnoučat.

       Dnešní děti jsou právě tou třetí a čtvrtou generací, která se špatně stravuje. Jejich prarodiče vyrůstali v době kolem druhé světové války a po ní v době kdy začala extenzivní zemědělská výroba, používání pesticidů, antibiotik, růstových hormonů a dalších chemikálií, kdy se potraviny začaly zpracovávat v továrnách, kdy se začaly do všeho dávat konzervanty, barviva a další aditiva. V naší zemi navíc vyrůstali v době, kdy socialistické zemědělství a styl života narušil tradiční přístup k jídlu, kdy nebyla na trhu skoro žádná zelenina a ovoce, a kdy byla uměle podporována konzumace živočišných potravin jako známky blahobytu. Dnes vidíme důsledky této výživy na stavu zdraví dnešních důchodců. Epidemie civilizačních nemocí a obezity jsou důkazem toho, že tento způsob stravování nezajistí dobré stáří. Jejich děti - rodiče dnešních dětí - jsou jednoznačně nemocnější, než byli jejich rodiče v jejich věku. A dnešní děti? Alergie, ekzémy, astma, hyperaktivita, poruchy učení, poruchy imunity…všechny tyto nemoci a mnoho dalších postihuje dnešní děti v nebývalé míře. Konvenční medicína vše svádí na genetiku. Ale jak mohou dva rodiče, kteří nejsou alergičtí, zplodit alergické dítě? Jak to, že se najednou genetická dispozice projevuje v tak vysoké míře? Není možné, aby stoupl výskyt čistě geneticky podmíněného stavu během jediné generace o desítky až stovky procent. Možný vzestup je maximálně o 3%.

       Skutečnost, že dnešní děti jsou tolik nemocné, znamená jediné. Mají geny, které mají i jejich rodiče. Ale protože tyto geny nebyly u rodičů aktivní a u dětí jsou, muselo je něco u dětí aktivovat. Může to být jídlo, ale také očkování a další vlivy.

       Vysvětlení poskytuje nová věda, nutriční genomika. Jde o obor zkoumající vliv potravy na geny. Geny nejsou neměnné, mohou (a jsou) ovlivněny stravou a dalšími vlivy životního prostředí. Existuje rčení: rodíme se s nabitou zbraní (geny), ale prostředí mačká spoušť.

       Snad každý člověk s nadváhou někdy použil výmluvu na své geny: „my to máme v rodině, rodiče jsou taky tlustí“ atd. Jako by je fakt, že pocházejí z tlusté rodiny, zbavoval odpovědnosti. Všichni máme geny, které nám způsobují nárůst hmotnosti. Jsme potomky lidí, kteří přežili hladomory a dlouhé zimy. Kdyby si naši předkové neuměli dělat tukové zásoby, nepřežili by a my bychom tady nebyli. Přesto má nadváhu jen část lidí. Jistě, pro někoho je snazší a pro někoho zase těžší zhubnout nebo si udržet štíhlost, ale obtížnost hubnutí neznamená, že se na to můžeme vykašlat. Obtížné hubnutí znamená jediné: perete se se svými geny. Způsob, který jste si vybrali k zhubnutí, neodpovídá vašemu genotypu (včetně krevní skupiny) a metabolismu.

       Jednoznačným důkazem toho, že geny nejsou to hlavní, je příběh Indiánů kmene Pima. Tito Indiáni žijí v Americe v severní části Mexika a v přilehlé jižní části USA. Jejich historické teritorium bylo rozděleno státní hranicí, část jich žije v Mexiku a druhá část v USA. Ještě před druhou světovou válkou žili podobně. V Mexiku stále jako lovci a sběrači, tak jak žili jejich předkové, v USA sice v rezervacích, ale konzumovali původní stravu. Po válce přišel do rezervací „pokrok“ ve formě fast foodu, bílé mouky, koláčů, hamburgerů, coca coly apod. Důsledky pro ně jsou katastrofální. Protože ještě generace jejich rodičů žila jako lovci a sběrači, neměli možnost se několik tisíc let adaptovat na obilí jako lidé v Evropě a Asii. Z jedné generace na druhou, bez přechodné fáze, byli vystaveni tomu nejhoršímu možnému způsobu stravování, který se vyskytuje v civilizovaném světě. Důsledkem je, že již první generace těchto Indiánů, kteří se takto stravují, trpí ve 100% obezitou, 80% z nich má cukrovku 2.typu a průměrná délka jejich života je cca 48 let. A jejich bratři v Mexiku? Se stejným genotypem? Ti jsou stále štíhlí a fit, protože jedí to, na co jsou jejich těla vývojově adaptována.

       Obě části kmene mají totožné geny, přesto jejich zdravotní stav nemůže být rozdílnější. Takže až se budete vymlouvat na geny, uvědomte si, co jste vlastně zdědili. Není tím hlavním faktorem spíše to, že jste zdědili způsob stravování a způsob života?

       Obecné povědomí o genech je to, že určují náš osud. To je omyl, geny jsou jen záznam o minulosti, neznamenají nevyhnutelnou budoucnost. Nový výzkum v genetice zjišťuje, že geny je třeba tzv. „zapnout“, aby se aktivovaly a měly vliv na fenotyp – tj. projevy na těle. Můžete mít gen pro cukrovku, ale dokud ho nezapnete, cukrovku nedostanete. Cukrovku mít nebudete. A když už ji mít budete, můžete ten gen zase vypnout. Zní to až moc jednoduše?

       Čím se tedy geny zapínají a vypínají? Odpověď vyplývá z příběhů Indiánů Pima. Naše prostředí, včetně toho, co jíme, zapíná a vypíná geny.

       Začíná to již před narozením. Nenarozené dítě dostává informace od matky, jaké je prostředí, do kterého se má narodit. Tyto informace dostává i ze stravy, dítě ví, kolik živin koluje v matce a kolik jich může očekávat, až se narodí. Dítě aktivně a cíleně adaptuje svoje geny na prostředí, co kterého se má narodit. Tato skutečnost je jedním z důvodů, proč se dědí obezita. Obézní lidé v našich podmínkách jedí obvykle potravu s nízkým obsahem živin, cpou se prázdnými kaloriemi, sladkostmi. Mají hodně kalorií, ale málo živin. Není výjimkou potkat člověka, který přes svá početná tuková kila trpí podvýživou. Roste-li dítě v těle matky, která má nadváhu z prázdných kalorií a málo živin, nebere v úvahu kalorie, ale vnímá nedostatek živin. Proto přizpůsobí své geny očekávané podvýživě po narození. Obvykle se narodí malé s úsporným metabolismem. Vidíme mnoho mohutných matek s drobnými miminky. Bohužel, právě takové dítě narozené do rodiny zvyklé konzumovat stravu s mnoha prázdnými kaloriemi, zvyklé děti cpát a dávat jim jídlo za odměnu, velmi rychle ztloustne.

       Stačí si pamatovat, že geny nejsou osud. Geny lze zapnout a vypnout a tak ovládat metabolismus a následně i nemoci.

 

Potravinové alergie a intolerance

       S geny souvisí ještě jedna otázka výživy, která se dostává do popředí až v posledních letech a většina lékařů ani veřejnosti o ní nic neví.

       Potravinové alergie nejsou jen akutní stavy, kdy někdo oteče po arašídech nebo se osype po jahodách. Jde zejména o opožděné, plíživé reakce na potraviny. Akutní a pozdní alergie jsou zprostředkovány odlišnými imunologickými ději. Kromě toho intolerance potravin nemusí být nutně imunologického charakteru.

       Lékaři, kteří se tímto tématem dlouhodobě zabývají, tvrdí, že každý má nějakou potravinu, která mu nedělá dobře, která může vést k chronickým potížím. Uvádějí až neuvěřitelné kazuistiky lidí, kteří se vyléčili z tzv. nevyléčitelných nemocí. Pozoruhodné jsou zejména dvě, obě pocházejí od prof. Keithe Scott-Mumbyho. První je případ asi 60-letého muže se srdečním selháním, odkázaného na dodávání kyslíku a čekajícího na transplantaci srdce. V zoufalství se obrátil na prof. Scott-Mumbyho, prošel eliminační dietou, zjistil, že problémem je pro něj pšenice a několik dalších potravin. Přestal je jíst a za několik týdnů byl schopen sám dojet autem k prof. Scott-Mumbymu, zcela se uzdravil a patnáct let poté, co byl kandidátem transplantace srdce, byl zcela zdráv a fit. S vlastním fungujícím srdcem.

       Druhý případ byl chlapec se svalovou dystrofií. Jde o dědičné onemocnění, při kterém postupně atrofují svaly, pacient ochrne a umírá obvykle ve věku mezi 30-40 lety na ochrnutí bránice a zástavu dýchání nebo na přidružené choroby. Tato nemoc se považuje za výhradně geneticky podmíněnou a neléčitelnou. Rodiče asi 7-letého chlapce s touto nemocí, která začala kolem 4 let věku, vyzkoušeli eliminační dietu a došlo doslova k zázraku. Chlapec měl alergii na některou běžnou potravinu, pšenici, brambory a po jejich vynechání vstal z invalidního vozíku, začal chodit, běhat, jezdit na kole a dokonce vylezl na známý kopec s rozhlednou, kde dostal potvrzení, že tam byl. Tento případ byl první, který jsem si přečetla o potravinových alergiích a doslova mnou otřásl. Koupila jsem si autorovu knihu „Diet Wise“ (lze přeložit „Jezte moudře“) a otevřel se mi nový svět. Kniha je plná dalších neuvěřitelných kazuistik. Opravdu i tzv. zdravá potravina vás může zabíjet. Uvádí např. případ ženy s kolitidou, která nesnášela salát, čím zdravěji jedla, tím jí bylo hůře, trpěla krvavými průjmy.
Velmi znepokojující byl případ agresivního chlapce, který měl problémy s chováním ve škole, doma, neměl kamarády, hrozil mu pobyt ve výchovném ústavu – po vysazení vajec se naprosto zklidnil a znormalizoval. Paradox jeho situace byl v tom, že jeho matka byla nutriční poradkyně, byl vyškolená v oblasti výživy a žili na farmě, kde měli vlastní slepice a bio vejce. Protože můj vlastní mladší syn měl problémy s chováním, začala jsem si říkat, jestli tam také není problém s alergií. Byl. Kravské mléko. Během tří dnů bez mléka a mléčných výrobků se moje dítě proměnilo doslova v anděla. Zmizely záchvaty vzteku, rvačky s bratrem, hyperaktivita, deprese, on sám poznal, že se jinak cítí.

       Děsí mě vědomí, kolik takových dětí je kolem nás, jak jsou výchovně trestány, tahány po psycholozích, krmeny Ritalinem a podobnými drogami a přitom může být příčina i řešení tak jednoduché.

       Začala jsem si říkat, co když považujeme některé nemoci za nevyhnutelné při přítomnosti určitého genu (například právě svalovou dystrofii), jen proto, že v naší kultuře se prostě všichni potkají s potravinou, která zapne její gen? Co když gen pro svalovou dystrofii zapíná něco tak běžného jako chleba, mléko, brambory, maso….? Co když vyšší výskyt degenerativních nemocí v civilizovaném světě souvisí s převažujícím způsobem výživy? V Asii a Africe jsou hlavní obiloviny převážně bezlepkové a kravské mléko také není součástí jejich výživy.

       Zastavte se na chvíli a domyslete to. Vzpomeňte si na své vlastní neduhy a všechny lidi, kteří trpí a zkuste si představit, že to způsobuje něco, co máte denně na talíři. Že kdybyste byli schopni identifikovat, co vám vadí, mohli byste se úplně a dokonale a natrvalo uzdravit. Že je možné navrátit hybnost, mentální schopnosti, klid, vyrovnanou náladu, odstranit různé obtěžující symptomy – a to i po letech jejich trvání.

       Nejde o kvalitu stravy, výše uvedený agresivní chlapec jedl bio vejce, můj syn dostával bio mléko a jogurty. Je logické, že když budete jíst nekvalitní stravu, nebudete zdraví. Ale vy můžete jíst tu nejkvalitnější, bio stravu, ale přesto můžete stonat.

       Já osobně jsem zjistila, že nesnáším lepek. Podobně jako u mého syna byly mé příznaky hlavně duševní. Přičítala jsem to nevyspání po narození dcery, která se v noci často budila, ale byla mi podezřelá intenzita únavy, intenzita mentálního zpomalení, výkyvy nálad. Ráno jsem se cítila, jak kdyby mě přejel vlak, nebyla jsem schopná rozlepit oči, byla jsem podrážděná, nemyslelo mi to, všechno mě vyvedlo z míry. Když byla špatná noc, celý den nestál za nic. Připadala jsem si jak zfetovaná, jak pod vlivem diazepamu. Vysadila jsem lepek a asi během 3 týdnů se mlha zvedla. Najednou jsem si uvědomila, jak špatně jsem na tom byla. Zmizela únava, ráno jsem bez problémů vstala i po kratším nebo přerušovaném spánku, nebyla jsem naštvaná a podrážděná, soustředila jsem se, měla jsem lepší náladu. Na mém příběhu je asi nejhorší to, že kdybych byla běžný pacient a své příznaky bych předvedla běžnému lékaři, odešla bych s diagnózou deprese a únavový syndrom a nejspíš bych si odnesla recept na antidepresivum. Dr. Mark Hyman o sobě napsal, že se stal „náhodným psychiatrem“ („accidental psychiatrist“), protože své pacienty léčil na těle a oni se začali uzdravovat na duši. Mnohokrát došlo k obratu doslova přes noc. Šlo vždy o lidi chronicky léčené psychiatrickými léky a psychoterapií.

       Lidé jsou často překvapeni, když zjistí, že netolerují lepek. Tušíme, že existuje celiakie, ale považujeme ji za vzácnou nemoc. Myslíme si, že když sníme chleba a on nám bezprostředně nic špatného neudělá, že je vše v pořádku. Odhaduje se ale, že až 10% lidí v západních zemích má problémy s lepkem. Intolerance lepku může způsobit několik desítek nemocí: kožní nemoci, astma, nemoci zažívacího traktu, revmatismus, zánět štítné žlázy, depresi, demenci, schizofrenii, autismus, únavový syndrom, rakovinu atd.

       Je objektivně prokázáno, že výskyt intolerance lepku se během posledních desetiletí významně zvýšil, řádově několikanásobně. Proč, když se chleba jí již několik tisíc let?

       Příčin je několik, jak na straně potraviny, tak na straně konzumentů. Pšenice je nová potravina, stejně nová jako brambory a rajčata. O těch častokrát slýcháme od zastánců makrobiotiky a podobných výživových směrů, že by se neměly jíst, protože nepatří do našeho klimatického pásma. Pšenice sem taky nepatří, přišla k nám až ve středověku. Stará říkanka přesně vyjadřuje, jaké bylo postavení pšenice ve výživě: „Hrách a kroupy, to je hloupý, to my máme každý den, ale vdolky z bílé mouky jenom jednou za týden.“ Naši předkové jedli jako hlavní potravinu jiné obilniny. Jedla se spíše špalda a pšenice byla také drahá, nemohl si ji dovolit každý. Pečivo z pšenice bylo svátečním jídlem, ne každodenním.

       Další změna přišla v 19. století: začala se jinak vymílat mouka. Do té doby se mlelo mezi dvěma kameny, rozemlelo se celé zrno a zůstaly obilky. Průmyslové vymílání mouky přineslo dnešní hladkou bílou mouku, s koncentrovaným obsahem lepku. Takže mouka, jak ji známe a používáme dnes, existuje jen 150 let.

       Chléb byl dříve zaděláván kváskem, kynul několik dní, byla to jen mouka, voda a sůl. Kváskový chléb má zcela jiné výživové charakteristiky než chléb s droždím. Delším kynutím dochází k rozštěpení lepku a tím k lepší stravitelnosti. Dále se rozkládá kyselina fytová, která v krátce kvašeném chlebu na sebe navazuje zinek a tím nás o něj připravuje. A zinek potřebujeme, aby nám správně fungovaly trávicí enzymy. Díky tradičnímu způsobu přípravy chleba byl obsah lepku v něm mnohem nižší.

       Dnes máme nadýchaný, bílý chléb, nepřirozenou potravinu plnou chemie, plnou lepku, na kterou se naše těla neměla čas adaptovat. K tomu přidáme naše specifika. Trávicí trakt našich předků byl silnější a odolnější než dnes. Nedostávali antibiotika, vše, co jedli, bylo bio, nekonzumovali chemikálie s každým soustem atd. Měli v mnohem lepším stavu i střevní mikroflóru.

       Zkombinujeme-li změny ve složení chleba, vezmeme-li v úvahu, že pšenici většina lidí jí několikrát denně (což v historii nikdy nebylo), a přidáme-li k tomu neefektivní zažívací trakt moderního člověka, máme situaci, kdy se do trávicího traktu dostává mnohem více lepku než kdykoli dříve.

       Stejně jako lepek si zasluhuje zvláštní zmínku i kravské mléko. Následující text bude pro mnoho lidí překvapivý, ale bohužel na rozdíl od mýtu o prospěšnosti mléka, je podložen vědeckými fakty. Lidem často uniká elementární skutečnost, že výrobce čehokoli má na prvním místě zájem o zisk. Často je mu jedno, jestli jeho produkt lidem pomůže nebo ublíží. Platí to pro výrobce všech potravin: sladkostí, konzerv, sušenek, uzenin, chipsů, limonád, alkoholu, ale i různých ochucených jogurtů, čokoládových tyčinek s „mlékem“ atd. Tyto produkty se vyrábějí jen a jen proto, že lidé jsou prostě hloupí a nevzdělaní v oblasti výživy, nechají si nakukat, jak je to pro ně dobré, nebo prostě jen podléhají chuti a závislosti vyvolávajícím látkám obsaženým v daném produktu.

       Jak to všechno souvisí s mlékem? Víc, než si myslíte. Mléko (v evropském kontextu kravské, i když jinde ve světě může převažovat mléko jiných zvířat, proto mám bez dalšího upřesnění na mysli kravské mléko) je součástí lidské stravy až od doby, kdy se začal domestikovat dobytek. V různých kulturách k tomu došlo různě, obvykle se udává, že dobytek se pěstuje a jeho mléko se pije cca 5-10 tisíc let. To je pro adaptaci relativně krátká doba. Naše geny jsou obecně mnohem starší, zejména u lidí s krevní skupinou 0. Pro mléko a mléčné výrobky platí něco podobného jako pro chléb. Po celou historii se pilo mléko nepasterizované a nehomogenizované. Kyslo přirozenou cestou a také se jedlo v menším množství. Krávy se volně pásly, měly svá telata u sebe, dostávaly přirozené krmivo. Dnešní krávy (nejde-li o biochov) jsou celoročně ustájené, telata jsou jim odebírána krátce po narození, jsou krmena stravou, která pro ně není biologicky vhodná, jsou ve stresu, dostávají antibiotika a jejich mléko tomu odpovídá. Mléko se pasterizuje a hlavně homogenizuje. Trvanlivé mléko prochází úpravami, které z něj dělají mrtvou potravinou. Přirozeně nezkysne, nelze z něj udělat jogurt nebo tvaroh, jen zgumovatí a smrdí.

       Alergie na mléko je jednou z nejčastějších jak u dětí, tak dospělých. A jednou z nejzrádnějších. Protože je mléko všudypřítomné, dokonce i některé vakcíny jsou vyrobeny za použití kaseinu, dostává se do nás již v době kojení. Možná to je jeden z hlavních důvodů, proč je alergie na mléko tak častá.

       Příznaky, které jsou podezřelé z alergie na mléko, jsou zejména: ekzém, chronické nebo opakované infekce uší, hrdla, sinusitidy, bronchitidy, kašel nejasného původu, neustálé zahlenění, nudle u nosu, zadní rýma, bolesti břicha, nadýmání, dráždivý tračník, změny stolice, premenstruální syndrom (bolesti prsou, cysty a uzle v prsou, cysty na vaječníku), poruchy menses, migrény, porucha štítné žlázy, deprese, demence, úzkosti, agresivita, hyperaktivita, poruchy chování obecně, autismus, poruchy spánku, nedostatek energie, letargie, bolesti svalů a kloubů. Mohou být i jiné, ale tyto jsou nejběžnější.

       Velmi ilustrativní příklad, co dokáže mléko, napsala jedna matka na blog Dr. Hymana. Měla dítě s autismem a kvůli němu přešla na dietu bez mléka a lepku. Protože měla celkem 5 dětí, bylo pro ni nejpraktičtější začít vařit jinak pro celou rodinu. Začaly se dít věci. Jednu dceru přešly každodenní dopolední bolesti břicha (po cornflakes s mlékem), přestaly bolesti hlavy, přestalo jí téct z nosu, zhubla několik kg a obrovsky jí stoupla energie. Její bratr, který byl drogově závislý na lepku a kaseinu a jemuž kamarádi ve škole říkali „stoner“ (lze přeložit jako „zkouřenec“), protože vypadal zfetovaně, se po změně stravy probral k životu, zlepšily se mu známky, energie, nálada a byl z něj úplně jiný člověk. Po cca roce abstinence zkusil mléko a bylo po něm 4 dny nemocný. Další dcera snědla omylem skryté mléko v nějaké tyčince a nebyla schopna udělat zkoušku ve škole, protože jí bolela hlava, bylo jí špatně a na omdlení, nebyla schopná myslet. Lékař, ke kterému si šla pro omluvenku a řekla mu, že má alergii, ji vyhodil, že si vymýšlí. Matka věděla, že se učila a jde o její oblíbený předmět. Rozhodla se s ní jít na pohotovost, protože dívka potřebovala tu omluvenku. Dceři poradila, aby lékaři řekla, že dostala migrénu. Cestou se rozhodly reakci trochu přiživit, protože dceři už bylo docela dobře. Zastavily se na zmrzlinu a kapučíno. Matka popisovala, jak seděla naproti dceři, která během několika minut zbledla, udělaly se jí černé kruhy pod očima, zrudly uši a nos a sesunula se v křesle. Doplazily se na pohotovost, lékař na ni vrhl jediný pohled a napsal omluvenku.

       Už slyším argument, no jo, ale co vápník a kosti? Odpověď je jednoduchá. Člověk je jediný savec, který si myslí, že musí i v dospělosti pít mléko jiného živočišného druhu, aby měl vápník. Všichni ostatní savci, včetně opic, pijí mléko své matky a po odstavení jedí to, co dospělá zvířata. Odkud bere vápník gorila, orangutan, slon, pes, kočka, delfín? Odkud brali vápník Číňané po celá tisíciletí své historie, když nikdy nepěstovali dobytek a nepožívali mléko? Campbell v „Čínské studii“ věnuje mléku celou dlouhou kapitolu a je to poučné čtení, které vyvrací dokola obemílané bludy.

       Tradičně se živící Číňané měli cca poloviční příjem vápníku než Američané, ale přesto neměli osteoporózu. Nejde jen o to, dostat vápník jen do žaludku, ale až do kostí. Mléko sice obsahuje vápník, ale umějí ho vstřebat jen telata, pro která je určené. Krávy mají jiný zažívací systém než lidi, mají čtyři žaludky a složitý proces trávení. Kasein je pro lidi velmi těžce stravitelný. Nejlepší zdroj vápníku je rostlinný, semínka, mák, sezam, listová zelenina, fazole.

       Číňanky měly mnohem pozdější nástup menses (v průměru kolem 17let) a dřívější menopauzu a celoživotně nižší hladinu estrogenů, přesto neměly osteoporózu. Ale zato měly mnohem nižší výskyt hormonálně závislých druhů rakoviny, než západní ženy.

       Země, kde je nejvyšší konzumace mléka, mají nejvyšší výskyt zlomenin krčku kosti stehenní, která je dobrým ukazatelem osteoporózy. Jinými slovy, kde se konzumuje nejvíce mléka, je nejvíce osteoporózy. Tedy je to právě naopak. Výskyt zlomenin souvisí se zdroji bílkovin. Čím více se konzumuje živočišných bílkovin, tím více osteoporózy. Čím je vyšší poměr rostlinných/živočišných bílkovin, tím je jí méně. Vyšší příjem živočišných bílkovin zvyšuje vylučování vápníku z těla.

       Země s nejvyšší konzumací mléka mají nejvyšší výskyt cukrovky 1. typu (závislé na inzulínu). Časná expozice dítěte kravskému mléku při genetické predispozici významně zvyšuje riziko cukrovky, dokonce více, než je riziko rakoviny plic pro kuřáka ve srovnání s nekuřákem.

       Osteoporózu máme, PROTOŽE pijeme mléko, protože jíme příliš živočišných bílkovin, které odvádějí vápník z těla, protože jíme a pijeme příliš mnoho fosforu, který s vápníkem soutěží a vytěsní ho z těla a protože se nehýbeme. Generace dnešních důchodců vyrostla na mléku a osteoporózu mají ne proto, že by ho měli málo, právě naopak.

       Pevné kosti budete mít: když se především budete pravidelně hýbat. Musí to být pohyb namáhavý, silový. Svaly musejí za kosti tahat, kost musí být staticky zatěžována, aby si udržela pevnost. Doporučit nehybnému člověku vápník nebo mu ho předepsat v tabletách je pitomost. Nevstřebá ho, bude z něj mít zácpu, ledvinové kameny, uloží se mu do cév, ale do kostí se nedostane. Omezte přísun živočišných bílkovin a jezte převážně rostlinné bílkoviny. V praxi to znamená živočišným potravinám se cíleně vyhýbat!

       Jezte hodně zeleniny a dbejte na alkalitu (zásaditost) vnitřního prostředí, nepijte fosfátové limonády (Coca-Cola aj.) a kávu, příliš nesolte. Choďte na slunce a v zimních měsících doplňujte vitamín D.

 

Eliminační dieta

       Protože jsem se na vlastní kůži, na kůži své rodiny i pacientů a na základě literatury přesvědčila, že strava může dalekosáhle ovlivnit zdraví, navrhuji všem svým pacientům s chronickými potížemi, aby zkusili eliminační dietu. Často pak není potřeba nic jiného léčit.

       Existuje více verzí eliminačních diet. V zásadě jde o to, že se ze stravy vyřadí všechno, co nebylo nebo by nemohlo být součástí stravy našich předků. Některé diety jdou až před období zemědělství, některé jsou mírnější. Společná je eliminace všeho průmyslově zpracovaného jídla, cukru, chemikálií, aditiv atd., lepku, mléka a mléčných výrobků, sóji, někdy vajec. Zůstává zelenina, ovoce, ořechy, semena, panenské oleje, ryby, maso, luštěniny, bezlepkové obilniny. Dieta se drží cca několik týdnů a vyloučené potraviny se pak testují – snědí se a čeká se na reakci.

       Mírnější verze je dieta podle krevních skupin. Má velmi racionální jádro. Poslední výzkumy ukazují, že lidé s různými krevními skupinami mají různé fungování metabolismu, jinak funkční např. enzymy, hormony, neurotransmitery a jinak reagují na stejné potraviny. Dieta podle krevních skupin ale nebere do úvahy primárně potravinové alergie. Např. důvod, proč nedoporučuje skupině A a 0 mléko, je galaktóza a její shodnost s antigenem B, ale vůbec nebere v úvahu možnou alergii na kasein a další bílkoviny mléka. Viděla jsem lidi s krevní skupinou B, kteří měli alergii na kasein a mléčné výrobky jíst prostě nemohli. Někdy se na to přišlo právě při přechodu na dietu podle krevní skupiny, protože začali mléčné výrobky konzumovat více a jejich zdravotní stav se zhoršil. Dieta podle krevních skupin vychází z jiných východisek než potravinové alergie. Obecně je mírnější, než striktní eliminační dieta a může být prvním krokem pro lidi, kteří se přísné eliminační diety zaleknou.

       Kdybyste chtěli na závěr úplně jednoduché řešení, zde je. Nejezte nic, co není, jak to příroda stvořila. Obloukem se vyhýbejte všemu, co prošlo potravinářským závodem, kde s tím udělali něco víc, než že to jen nasypali do sáčku a nalepili etiketu. Kupujte jen základní potraviny. Ušetříte čas v supermarketu (stačí vám projít cca 10% plochy) i peníze. Budete si moct dovolit kvalitnější potraviny. Toto základní opatření doplňte alespoň jedním měsícem bez lepku a kravského mléka. A jezte mnohem více zeleniny. Budete se divit, co to s vámi udělá. Lidé trpící kožními nebo kloubními nemocemi by měli zkusit současně vyloučit i lilkovité (včetně tabáku).

       Potravinové alergie jsou možná jednou z příčin, proč jsou nemoci chronické, proč i holistické metody mají relapsy. Odstranění neustálého dráždění vašeho systému může znamenat rozhodující krok ke zdraví.

 

<<< Predchádzajúca časť seriálu       Obsah seriálu       Nasledujúca časť seriálu >>>

 


Zverejnenie tohto článku (typografická korektúra + grafická úprava) zabrali šéfredaktorovi www.slobodaVockovani.sk približne 2 hodiny čistého času.

Ak sú pre Vás tieto informácie zaujímavé či prínosné, budeme radi, keď našu činnosť podporíte.

 

Diskusia: Hippokratés: „Potraviny budiž vašimi léky!“ (Meduňka 1/2013)

Chrom

Lugi | 11.10.2013

Chrom znižuje chuť na sladkosti. Suplementácia chrómu je veľmi dôležitá predovšetkým pri súčasnom životnom štýle, v ktorom prevláda množstvo chemicky spracovaných potravín s nedostatkom tohto prvku. Jedlá s vysokým obsahom tuku a taktiež mliečne výrobky znižujú absorbovanie chrómu... https://tabletky-na-chudnutie.com/berte-prvky-z-periodickej-tabulky.php

Lepok

Majka | 07.03.2013

Mam celiakiu, ked si omylom (casnik a kuchar v restauracii ma oklamu - neverili by ste kde vsade moze byt lepok) dam mikroskopicke mnozstvo lepku, tak mam tzv. lepkovu opicu. Stav ako ked sa brutalne opijete ale bez tej euforickej casti. Bolenie hlavy, grckanie, krce v zaludku... O nic nepridete na bezlepkovej strave. :-)

Dr. Elekova

Dia | 07.03.2013

Lutujem, ze taku doktorku nemame aj my na Slovensku.

Re:Dr. Elekova

Monika | 07.03.2013

Výborný článok! A dovolím si upozorniť že aj na Slovensku je pani doktorka podobného zmýšľania: Mudr. Mária Fullová - Škola verejného zdravia.

Re:Dr. Elekova

Aj na SK sú takí doktori | 09.03.2013

Aj na Slovensku sú takí doktori, len ich nikde neuverejnia, poznám zopár výborných, ale naozaj ich je velmi málo

Neuveriteľné!

filip | 06.03.2013

Mainstream priniesol neuveriteľný rozhovor s kardiochirurgom,ktorý hovorí: S cholesterolom sme sa mýlili!

https://www.pluska.sk/obsah-casopisu/plus-jeden-den/

Ako zareagujú odborníci?
Pravdepodobne nastúpi farmaúderka a spochybňovaním a ohováraním sa bude snažiť zachrániť miliardový biznis s tabletkami.

Poklona pre p. MUDr. Elekovú

Michal | 05.03.2013

Nemôžem si pomôcť, ale pani Eleková ma oslovuje čím ďalej tým viac. Doporučil by som jej napísať zopár kníh. Určite by som si ich kúpil, nakoľko som si už teraz istý, že určite nebudú na zahodenie. :)

PS: Odkaz pre p. MUDr. Elekovú.
- Neváhajte, máte čo ľuďom odovzdať.

Re:Poklona pre p. MUDr. Elekovú

stara mama | 05.03.2013

pripájam sa, vždy si rada prečítam jej príspevky, veĺmi mi to rozširuje vedomosti, ďakujem jej týmto spôsobom.

Re:Poklona pre p. MUDr. Elekovú

Ing. Marián FILLO | 06.03.2013

Jedna kniha Dr. Elekovej by mala vyjsť čoskoro. Určite dáme o tom vedieť.

Re:Re:Poklona pre p. MUDr. Elekovú

tsss | 06.03.2013

Tak to sa tešíme!

Re:Re:Re:Poklona pre p. MUDr. Elekovú

Zojita | 07.03.2013

Som dalsi adept na kupu !!

nepreháňajte

Patrik | 05.03.2013

Všechny potřebné živiny získáme z „vyvážené“ stravy.
Bez masa nebudeme mít dost bílkovin, vegetariánství je škodlivé, zejména pro děti.

Súhlasím s tým.

listová zelenina

Eva Juhárová | 05.03.2013

rada by som sa s čitateľmi podelila o vynikajúci spôsob, ako dostať do svojho jedálničku skutočne živú a výživnú stravu.

Najjednoduchším spôsobom je zaradiť do svojho jedla pitie tzv. zelených smoothies, ktoré sa robia z listovej zeleniny+nejaké ovocie, príp. mäkšie druhy zeleniny a trocha vody. Jediné, čo je k tomu okrem ochoty a surovín treba, a čo je v začiatkoch značnou investíciou, je vysokorýchlostný mixér.
Recepty na výrobu týchto nápojov možno nájsť na internete, alebo priamo u "vynálezkyne" Victorii Boutenko, stačí si dať do vyhľadávača kľúčové slová.

Ak by z najrozličnejších príčin nebolo možné si kvalitný mixér zabezpečiť, pomôže aj ten, ktorý pravdepodobne má takmer každá domácnosť. Aj u nás doma sme začínali s 20 ročnou Etou. Postupovať ale treba podľa schopnosti mixéra , napríklad ja som najprv rozmixovala na kúsky krájané divoké byliny - začínali sme minulé leto- teda žihľavu, púpavu, skorocel. To som rozmixovala vo vode a to, čo sa nepodarilo dostatočne rozmixovať, to som jednoducho oddelila obyčajným sitkom na cestoviny. Do "zelenej vodičky", ktorá síce neobsahovala komplet tú zelenú vlákninu, ale zato veľa výživných látok a chlorofylu, som ešte pridala ovocie - banány, mango, broskyne...a premixovala ešte raz.

Prečo je to pomerne dôležité, jesť veľa zelenej listovej zeleniny? Pretože obsahuje výživné látky, ktoré telo veľmi potrebuje a z nedostatku ktorých vzniká ten falošný stav, kedy telo má síce kopu kalórií, ale v podstate hladuje, je podvyživené. A z toho stavu vznikajú tie falošné pocity hladu a rôzne poruchy príjmu potravy, kedy je človek aj napriek výdatnej strave stále hladný. V tomto stave je pre neho nepredstaviteľne ťažké vzdať sa kalorických potravín (napríklad tých lepkových) a dookola preťažuje tráviaci trakt. Dokonca existuje aj závislosť na rôznych nezdravých, hlavne múčnych a vyprážaných potravinách, typicky fastood.

Preto je veľmi dobré na začiatku úmyslu "prejsť na zdravšiu stravu" zabezpečiť organizmu to, čo ho bude správne vyživovať. Skúsenosti ľudí po celom svete hovoria to isté - po nejakom čase pitia zelených mixovaných zmesí im poklesla chuť na nezdravé jedlá a začala im chutiť práve zelenia - ovocie. Organizmus sa začal regenerovať a chuťové bunky spolu s ním.

Po nejakom čase na zelených potravinách vám bude prevarená, múčna, prepražená strava skutočne pripadať ako "junk" a nebude k tomu treba ani tak veľa pevnej vôle.

Len na začiatku je nutné počítať s "abstinenčnými príznakmi" . Preto je tak veľmi vhodné preklenúť to obdobie čo najúčinnejšou výživou. Táto výživa má zároveň aj dostatok vlákniny, čo vyčistí tráviaci trakt od zbytkov lepku. Vyčistenie čriev je veľmi účinné napríklad na odstránenie silných bolestí hlavy :-)

Re:listová zelenina

Renáta Krausová | 05.03.2013

Evi, aj my sme doma nadšení green smúťáci:-) Pijeme naše smoothies z pollitrákov ako pivo:-) Syn, keď som prvý raz namixovala túto zelenú žaburinku (tá prvá bola s listovým špenátom), tak protestoval, že žabí sliz piť nebude. Potom si k nemu privoňal a ovocná vôňa ho zlákala. Green smoothies máme všetci radi. Je to naozaj najlepší spôsob, ako skonzumovať dostatok listovej zeleniny a ešte k tomu taký chutný spôsob, mňam! Pridávame aj chia seeds, z chia seeds robím aj skvelé pudingy, ale to už je zasa o inom. Na zdravie všetkým!

Re:Re:listová zelenina

stara mama | 05.03.2013

ja som pre zmenu nasadila ťažký kaliber Chlorellu, tá je tiež zelená jak žabí sliz heh, aale určite skúsime aj smoothies, blíži sa jar, tak bude zelene ajajaj, takže všetkým na zdravie !!!

Re:Re:listová zelenina

Eva Juhárová | 06.03.2013

Výborne, Renátka :-)

a pre fajnšmekrov mám taký tip: tú rozmixovanú žihľavu-púpavu-skorocel-hluchavku BEZ ovocia, "nahorko", lepšie, ako ľadová káva v lete :-)

Re:Re:Re:listová zelenina

Renáta Krausová | 06.03.2013

Evka, bez ovocia je to pre statočných:-) Ale silu to teda má! Ja sa už teším na medvedí cesnak. To sa ním pasiem rovno na mieste. Mňam! S mužom robíme 2 x do roka také 30-dňové juicingy, keď pijeme len šťavy. Vyliečil si tak zvýšený vnútroočný tlak, ktorého sa nemohol zbaviť. Vždy síce pindá, ale vydrží - a je to aj veľmi chutná liečba:-)

Campbell Schampbell

tomas | 05.03.2013

Dobry den,

rad by som upozornil na pomerne kontroverzneho Campbella. On k svojim zaverom dosiel na zaklade podivnych pokusov s kreatinom na potkanoch. Konkretne, jedna skupina konzumovala 5 percent, druha 20 percent kreatinu. Potom bol do ich teda vpraveny toxin a sledovalo sa, ako potkany reaguju. No a tie co dostavali viac bielkoviny, dostavali rakovinu a tie co menej, rakovinu nedostali. A na zaklade toho Cambpell usudil ze zivocisna bielkovina je nevhodna.
Lenze tie potkany s 5 percentami proste zdochli, dochli omnoho rychlejsie a dochli bez rakoviny. Ak nieco jeho studia dokazala, tak potom to ze bielkovina ma ochranny vplyv a pomaha peceni v detoxikacii a aspon dovoli telu odpovedat na "vyzvu".

Druhou castou Camblelovej vedy je zbierka ludskych dat z Ciny, v ktorych nasiel "dokazy" ktore uz tusil v case svojich pokuosv. Su to miliony udajov, ktore logicky prinasaju mnoho korelacii. Z ktorych si Campbell vybera tie, ktore mu vyhovuju v jeho veganskom pohlade na svet. Robi to skratkou cez cholesterol, s ktorym korelovali zivocisne bielkoviny. Ale konzumacia ziv. bielkovin casto nekorelovala s chorobami, ktore mala podla Campbella sposobovat!

Takze vo vysledku Campbell robi presne co, co s takou pedanciou popisuje vo svojej knihe.


...a povazovat osteoporozu za DOSLEDOK pitia mlieka a konzumacie zivocisnych bielkovin je velmi velmi odvazne. Existuje mnozstvo narodov kde mlieko a zivocisne bielkoviny tvoria obrovsku cast potravy a o osteoporoze nikdy nepoculi.

Ziadny konsensus o tom ci je mlieko skodlive alebo nie neexistuje. Vo vyzive neexistuju jednoduche riesenia, ze toto je dobre a toto je zle, aj ked vela ludi to chce pocut a vela chce o tom pisat knihy.

Nikto nemoze tvrdit, ze mlieko je nevyhnutne pre dobru vyzivu. Ale ani vinit ho z neduhov. Ak vsak mate pocit ze vam je lepsie bez mlieka tak ho vysadte. Rovnako aj ked mate alergiu alebo intoleranciu. Ale vacsina ludi v nasej zemepisnej sirke ma v traviacom trakte bakterie, co dokazu laktozu spracovat. A ak nema, tak sa tie bakterie daju zaviest napriklad malymi davkami jogurtu.

Re:Campbell Schampbell

ela | 07.03.2013

tiez sa mi zdaju trosku tie pribehy prehnane s tym, ako dieta odpadavalo po mlieku (ak teda neslo o alergiu nan). ale osobne nie som zastanca mlieka v strave (zahlienuje ma a sposobuje zapchu), resp. ked uz, tak co najmenej, ved to predsa nie je mozne, aby sme boli zrovna na kravach zavisli ako fetaci na droge... ved vapnik sa da ziskat aj z inych zdrojov....

Re:Re:Campbell Schampbell

MUDr.Ludmila Eleková | 07.03.2013

Já zažila na vlastní kůži a kůži mého dítěte psychotropní účinky lepku a kaseinu. Věřte mi, můžete se zfetovat. vygooglujte si kaseomorfiny a gluteomorfiny.

Re:Campbell Schampbell

MUDr.Ludmila Eleková | 07.03.2013

Campbell je krmil kaseinem, ne kreatinem. To je něco úplně jiného. Ano vím, že jsou populace konzumující v převážné nebo úplné míře živočišné potraviny (Eskymáci, Masajové), ale oni svou potravu jedí převážně syrovou! To je ten klíčový rozdíl. číňané jedí podobně jako my, naprostou většinu potravy vaří.
Pasterizované mléko má jiné biologické vlastnosti než syrové. Abyste získali kasein (=tvaroh), musíte mléko logicky nejdřív uvařit.
Eskymáci a Masajové se také neočkují, i proto jim mléko nezpůsobuje cukrovku a jiné nemoci.
Jistě že Campbellova kniha není Biblí, ale je to zajímavé čtení, kde lze nalézt věci k zamyšlení. Nevylévejte s vaničkou i dítě. Kontroverze Campbella je možná způsobena tím, že jde proti proudu a narušuje někomu kšefty. Již z tohoto důvodu jeho kniha stojí za přečtení, protože celou čtvrtinu věnuje popisu procesu, jak se provádí výzkum, jak se informace dostávají k veřejnosti i lékařům. Podrobně popisuje zlaté pravidlo: kdo má zlato, dělá pravidla.

Senior

Helena | 05.03.2013

Veľmi dobrý článok. Bohužiaľ aj ja mám problémy s trávením. Hoci aj všeličo viem, niektoré veci nedodržím. Musím si viac dávať pozor.

Re:Senior

Helena | 05.03.2013

Ja osobne aj viem kde robím chybu vo svojom stravovaní. Som asi precitlivelá na lepok. Na svojich angl. web stránkach veľa čítam o tom, že dnes veľmi veľa ľudí je precitlivelých na lepok lebo tieto plodiny sú veľmi krížené, dnes niekoľko stokrát viac lepku obsahujú ako voľakedy. Len neviem presne čím mám nahradiť chlieb (lebo otrocky si na neho kvapkám svoje bio oleje lisované za studena + na to bio škorica + klíčky, zelenina), ale pomaly nahrádzam...napr. chlebíčkom ryžovo quinoovým...

Re:Re:Senior

Renáta Krausová | 05.03.2013

Helenka, tip ako nahradiť chlebík nájdete tu + ďalšie na tých stránkach. Sú to dobroty a zdravé. Vyskúšajte:-)
https://vitakucharka.blog.cz/0912/starocesky-sezamovy-chleb

Re:Re:Re:Senior

Helena | 06.03.2013

Ďakujem.

...

MarekSu | 05.03.2013

Uzasny clanok od uzasneho cloveka :-)

Záznamy: 1 - 26 zo 26

Pridať nový príspevok