Problém podle mně není v délce kojení , ale v konkrétní výživě kojící matky či v příkrmech dítěte, kterému rostou první a později druhé zuby. Problém není ve flašce jako takové, ale v tom, co je v té flašce. Ano, takovýto názor je zcela běžný, a sice že křivé zuby má dítě z dudlíku. (I úzký obličej má z dudlíku? ) Ovšem do té doby, než si člověk přečte knihu zubaře Pricea, kde se píše třeba: o moudrosti sběračsko- loveckých kultur a jejich posvátných jídlech (rejnočí játra, jikry, červnové máslo, které jsou zdroji v tucích rozpustných vitamínů A, D, K2) před otěhotněním (aby geny měly vůbec šanci se optimálně projevit) a v době těhotenství; o dělání věkových rozestupů mezi sourozenci, aby se tělo matky zotavilo po předchozích těhotenstvích (její játra si udělala zásobu vitamínu A) a kojení o vstřebatelnosti minerálů díky v tucích rozpustných vitamínů ve stravě, o metabolismu vápníku, v němž hraje velkou roli vitamín K2. Právě ten údajně brání předčasnému zvápenatění chrupavkových zón kostí včetně kostí obličeje, díky čemuž má pak jedinec dostatečně široký obličej (rozuměj i zubní oblouky ). Jeho zubní oblouky jsou pak tedy dostatečně široké, aby pojaly všechny zuby včetně zubů moudrosti. V opačném případě je úzký zubní oblouk je nepojme, a to proto pak budou zuby přetěsnané a křivé. Nikoliv kvůli cucání dudlíků - to mi dnes připadá jako středověký názor. Úzký či široký zubní oblouk navíc často koresponduje s šíří pánve, zejména u žen. Jakmile přešly přírodní národy na stravu bílého západního muže plné bílé mouky, cukru, rostlinných olejů a margarínů, počali trpět zubními kazy (nelidsky, někteří i páchali sebevraždu od bolesti), měli křivé zuby, i pánev měly ženy i muži uzší. Pánev ale nic "necucá"...