zdraví očkovaných dětí

MUDr.Ludmila Eleková | 08.11.2012

Odpovídám tak nějak všem. Jsem matka 3 dětí, máme děti v rodině, spoustu kamarádek a hlavně děti léčím. takže jsem jich viděla zaručeně mnohem víc než všichni autoři níže uvedených příspěvků.
Hodně dělá genetika. Z mých dětí bylo nejvíc očkované to první, byla jsem tehdy ještě nevědomá. Dopřála jsem mu i nějaká nepovinná. Měl pak ekzém a astma, vyléčen homeopatikcy trvale v 6 letech, ATB za život 2x, jednou jako předškolák, pak v 18letech na angínu. Měl konstituční homeo léčbu a je nejzdarvěšjí z rodiny. Ovšem kdybych tehdy v 6 letech poslouchala alergoložku, syn by inhaloval kortikoidy, bral zyrtec a bůhví, jak by na tom byl.
Druhý syn má jiného otce, tudíž jiné geny, Ani já, ani jeho otec jsme neměli s očkováním problémy. Přesto můj syn měl encefalopatickou reakci, o které píšu jinde. Evidentně měl horší imunitu než bratr a problémy trvaly téměř do puberty.
Přestože dostali oba stejné vakcíny, měli úplně jiné reakce již na tu první. Rozdíl musí být genetika, moje výživa, oba byli tehdy kojení. Nic mě nepřipravilo na reakci mladšího syna.
Dcera nebyla do dvou let očkovaná vůbec, pak dostala 3x DTP (bylo to před 4 lety, nevěděla jsem to, co dnes, dnes bych neočkovala vůbec a lituji toho). Přestože nebyla očkovaná, měla problémy s imunitou od miminka /ekzém, časté infekce, laryngitidy), proto jsem ji nenechala očkovat. Nechci si ani představovat, jak by na tom byla, kdybych ji nechala očkovat podle kalendáře.
Takže moje děti nejsou přímočarými příklady. Jsou spíš ukázkou toho, že nikdy nevíme, jak na tom dítě je. A co očkování může spustit. Statistiky skutečně ukazují vyšší nemocnost a úmrtnost očkovaných dětí v porovnání s neočkovanými, to je neoddiskutovatelný fakt.
Něčí poznámka, že děti mají pertusi - jasně, nemoci vždy budou, jde o celkové riziko. A je zajímavé, že nejvíc pertuse mají proočkované děti, ne dospělí, kteří jsou dávno bez protilátek.
A když vezmu riziko pertuse podle posledního výskytu u nás cca 1 ku 10tisícům, porovnám to s rizikem nervového poškození po očkování (1 ku 10 dávkám dle výrobce - neobvyklý pláč), pak mám jasno.
Vakcíny snižují imunitu a funkcí protilátek je právě zastavit imunitní děje. V situaci přirozené infekce dochází k aktivaci Th2 složky imunity, tj, tvorbě protilátek v okamžiku eskalované Th1 imunity, protilátky sníží aktivitu Th1 na původní, výsledkem je obnovení rovnovážného stavu. Očkování se dává v situaci vyrovanné Th1 a Th2, proto očkování stimulací Th2 vede nutně ke snížení aktivity Th1, tj. potlačení protiinfekční imunity. Exsituje studie prokazující, že po očkování proti tetanu dojde k poklesu T buněk (to jsou ty, co žerou bacily) na úroveň pacientů s AIDS.
Jakou šanci by asi měl člověk s AIDS proti meningokokovi?
Dnes jsem viděla dítě, typický příklad. Běžně očkován, běžné infekce, na jaře měl zánět středního ucha, 2 týdny po něm, ještě nedoléčen dostal očkování proti klíštovce, za další 2 týdny byl v nemocnici s hnisavou pneumokokovou meningitidou. Ohluchl na jedno ucho. Proti pneumokokům byl ve dvou leetch očkován, typ, který ho napadl, nebyl obsažen ve vakcíně.
Nevím, co je se ještě musí stát, aby se lékařům otevřeli oči.
Když znáte mechanismus účinku vakcín, úplně to bije do očí.
Každý, kdo má očkované zdravé děti, nechť poděkuji tomu nahoře, v koho věří. Měl víc štěstí než rozumu.

Pridať nový príspevok